„Nikdy se nesměji nejlépe. Bojím se, že by to mohlo být naposledy.“ Jan Werich
Japonská přísloví « Disortograf bloguje

Disortograf bloguje Nic převratného zde nečekejte, ať se pak nedivíte

27Dub/140

Japonská přísloví

Kdo neuměl žít, nebude umět umírat.
Hlavní město je to, v němž žiješ.
Ani nejlepší sokol ničeho neuloví, když se mu nedovolí vzlétnout.
Bez vesel v člunu se přes vodu nepřeplavíš.
Člověk by neměl otevírat obchod s kyselou tváří.
Dítě, narozené za dne, se podobá otci, narozené v noci, matce.
Dopad velkého úspěchu rozvíří vítr drobných nepříjemností.
Hruď v rozedraném kroji, srdce ve zlaté zbroji.

Hřebík, který vyčnívá, dostane kladivem.
Jednou sám vidět je lepší než stokrát slyšet.
Každá žena je krásná ve tmě, z dálky nebo pod slunečníkem.
Když se milenci hádají, nebere to vážně ani pes.
Když tě ohrožuje sousedův pes, opatři si psa.
Když zblejskne zlato, i svatej sejde z cesty.
Kočka, která často mňouká, chytí málo myší.
Květina je krásná polorozkvetlá, opilost také.
Láska tichošlápka kovaříčka je mnohem vášnivější než láska rozeřvané cikády.
Manželství jsou psí dni s umělým kropením.
Na cestě nechť tě provází souputník, v životě soucit.
Napjal jsi tětivu – střílej.
Nejdřív máme děti na rukou, potom na klíně a nakonec na krku.
Nejhustší déšť padá na dům s nejděravější střechou.
Nikdo z nás není tak chytrý jako my všichni dohromady.
Přátelé jsou jako nasolené olivy: čím starší, tím lepší.
Přímý člověk je jako přímý bambus – také se s ním zřídkakdy setkáme.
Při prvním poháru člověk pije víno, při druhém poháru víno pije víno, při třetím poháru víno pije člověka.
Smrt je peříčko, služba je hora.
Štěstí se nečekaně samo oznámí. Náhodou zívne pes - a moucha vlítne psovi do tlamy.
Teď, když mám dům spálený na popel, vidím lépe na měsíc.
Víno je lepší než sto lékařů, ale je i příčinou sta chorob.
Ví to celé město, jenom manžel ne.
Zařízne-li chudý k obědu slepici, je nemocný on, nebo ta slípka.
Zatímco všichni chválí páva pro jeho překrásný ocas, ptáci křičí: „Podívejte se na jeho nohy a hlas!”